Kam se to ženeme...

Dnes byl  teda den.

Opravdu. Shon spěch, kdo přišel ten spěchal, neměl čas. Kam všichni spěchají , ptám se ? Napadá mě,  že pro samý spěch snad ani nemáme čas žít. Zastavte se.

Zpřítomněte se . Vždyť je super vnímat každý okamžik. Není přece rozhodujici kdy dorazím na místo, ale abych dorazil. A co cesta ? Ta se nepočítá ? Ta jako by nebyla ? Ale přece i cesta  někam, je kus našeho života. I kdyby to bylo jen pár chvil. A kolik takových chvil denně promrháme jen tím, že  prostě jen   spěcháme ?  Čekáme  až " TO " bude. Těšíme se až naše děti dospěji. Spěcháme abychom už "TAM" byli. Ale když se nam to děje, když život běží, tak jej nevnímáme. Uživejme si tedy i té cesty, co to říkám, užívejme si hlavně te cesty. Vždyť mnohdy je to cesta,  která nám přinaší radost a štěstí, ne její cíl... 

https://youtu.be/73ezAnMuZYY  Co tomu říkáte? No nemá pravdu ?