Někdy příště

Jen pár týdnů zpátky a stejné téma. Spěch, shon. Copak se to kolem pořád děje ? Kam se to řítíme ? Denně kolem sebe vidím všechen ten spěch, Nemám čas, nestíhám , někdy příště. To jsou slova, která slýchávám od svých přátel. A kdy je to příště ? Žijeme přece teď, v tomto okamžiku. Minulostí se nezabývejme, tu nezměníme. Budoucnost ? Tu přece nikdo nezná. Tedy žijme přítomným okamžikem. Pravě teď, v tomto okamžiku. A užívejme si jej naplno. A co víc jeďme životem v první třídě. Užijme se jej naplno . Proto tady přece jsme ,